Stolní společenské hry byly vždy součástí téměř každé domácnosti. Ve vhodnou chvíli, kdy chtěla být rodina v jednom „chumlu“, vyndaly se deskové hry nebo pexeso a hned bylo o zábavu postaráno. Záleželo vždy jen na tom, kolik členů rodiny nebo party se chce zúčastnit. Některé hry jsou pro nás už dávno zapomenuté a některé snad přežijí dalších několik generací. o Tou, která nezaniká a je tu stále s námi, je slavné ČLOVĚČE, NEZLOB SE!
– V podstatě jednoduchá zábava, která ale vtáhla na kulatá nebo hranatá políčka každého.
– Je až neuvěřitelné, že ji hráli lidé už za Rakouska – Uherska.
– Je tu s námi totiž už téměř sto dvacet pět let.
Pokud se nad ní ale zamyslíme, tak nebyla až tak docela prvoplánová.
o Malé děti zábavnou formou učila
– počítat
– logicky myslet
– přijímat rány osudu.
· To, pokud měl někdo z hráčů obzvláštní štěstí a stále odstraňoval figurky těch ostatních.
V šedesátých letech jsme si mohli v tehdejším Československu zahrát další zajímavou hru. Její „kulisy“ ztvárnil známýkreslíř Jiří Winter Neprakta. Cílem hry bylo najít ztracenou princeznu.
o Hrdinové – zachránci byli hned čtyři.
– Dlouhý.
– Široký.
– Bystrozraký.
– Princ.
Putovalo se před hory, doly, lesy. Překonávaly se překážky v podobě různých pohádkových bytostí vylézajících z doupat.
Hra, která má nejvíce variant
Zajímavou historii má nám všem známé PEXESO. Nejprve hru na podobném principu uváděla Československá televize v sedmdesátých letech dvacátého století a pak se teprve dostala na naše stoly v podobě kartiček. A na našich stolech je dodnes. Snad není nic, co by se nedalo využít na karty PEXESO.
o Co jste měli vy?
– České hrady a zámky.
– Ryby našich vod.
– Večerníčkové postavičky.
– Zahraniční filmové hvězdy.
– A tak by se dalo pokračovat ještě velice dlouho.
Dnes si dokonce můžete nechat vyrobit karty s vlastními fotografiemi.